Páteční fotící výlet

Pátek byl ve znamení toulání se po Hradci. Dopoledne jsem byla sbírat pampelišky na výrobu medu (o celé proceduře bude sepsán samostatný report) a odpoledne jsem se s Panem Egem vydala za Hradec na jedno překrásné místo známé jako Lesní hřbitov. Teď na jaře je tam opravdu nádherně.
Celá procházka se byla prokládaná focením. Některé fotky vyšly celkem hezky, tak se o ně s vámi chci podělit.




A na závěr ještě fotky, které vyfotil Pan Ego a já jsem na nich provedla úpravy.

Toradora - 4. díl

Před několika měsíci jsem napsala, že pozastavuji veškeré překladatelské projekty dokud neodevzdám hru. Tu jsme odevzdali na začátku dubna a já se pomalu vracím k odloženým projektům.
Jako první přišla na řadu Toradora. Čtvrtý díl nese název Ten správný výraz. Ryuugi u Taigy objeví krabici plnou rozmazaných fotek Kitamury a nabídne se, že jí udělá nějaké lepší. A co všechno se díky tomu semele, to už se musíte podívat sami.

Co se týče překladu, tak ani tento díl se neobešel bez odkazu na japonské reálie. Jedna ze slečen stále oslovuje Kitamuru přezdívkou "Maruo". Podle ní vypadá stejně jako jedna z postav shoujo mangy Chibi Maruko-chan od Sakury Momoko.
U skříněk zmatená Taiga věnuje Kitamurovi pozdrav "O-HA" a je z toho velké pozdvižení (nejvíc v její hlavě). Ve vysvětlivkách v jednom z releasů jsem se dočetla, že se jedná o výraz převzatý z dětské písničky Shingo mama no Oha Rock, která pochází z roku 2000. Takže z pohledu dnešní mládeže nejspíš dost nemoderní slovo.
Během tohoto dílu dojde taky k menší výměně názorů mezi prezidentkou a Taigou. Taiga během něj pronese větu, o jejímž významu pochybuji doteď. Určitě poznáte, která to je.
Tolik k úvodu a vysvětlivkám ke čtvrtému dílu. Závěrem ještě dodám link ke stažení a popřeji příjemnou podívanou.

Pragocon 2009

Letošní Pragocon byl zvláštní. První akce, ze které jsem chvíli měla chuť odjet domů. Ale nakonec jsem ráda, že jsem to neudělala.

Pátek
Jako už skoro každé akci v Praze, i této předcházela malá výprava za keškami. Tentokrát jsme si vzali za cíl okolí ulice Novodvorská. Je tam totiž Fantasy park, kde mají ITG arkádu a to jsme si nemohli nechat ujít! Kotě i Lusi tvrdí, že to je to samé jako na hardpadu, že tahle arkáda by navíc nutně potřebovala seřídit, že na kterémkoli trinpadu se skáče líp, než na tomhle (nevím už, kdo to řekl a co má proti trinpadům ^^), ale... je to přece *arkáda*! Takže já to beru jako zkušenost.
Hned vedle ITG arkády byly i bubínky, ale na obrazovce byl ošklivý error, takže jsme jen zalitovali, že si nezahrajeme.
Během lovu keší nám napsala Serita, že je v Praze jen na otočku, protože má nepředpokládaně hodně učení. Po drobných organizačních problémech a trošce nedorozumění jsme se s ní sešli na Karláku - já a Kotě. Lusi musela dělat domácí úkol, tak jela domů. Popovídali jsme si s ní asi dvacet minut a pak jsme taky pokračovali k Lusi.
Tam Kotě zjistilo, že ztratilo doklady. Nejspíš u arkády. Takže plán byl takový, že se zajedeme přihlásit na Pragocon, hodíme tam věci a pak pojedeme s Kotětem pro ty doklady.
Po příjezdu na Pragocon jsme potkali Jarníka, ubytovali se, šli jsme trošku prozkoumat území. A když přišla řeč na kotěcí doklady, zjistili jsme, že jsme v tom s Kotětem sami. Lusi s námi nepojede, protože nechce tahat Jarníka přes celou Prahu. Kdo mě líp zná, tak asi ví, jaký strach po tmě venku mám. Tak si asi umíte představit, že tohle zjištění pro mě bylo velmi nepříjemné. Ale Kotě bych v tom samotné nechat nemohla, cítila jsem za něj určitou zodpovědnost. Takže o půl deváté jsme vyrazili na tramvaj vstříc noční Praze, městu ze všech nejhoršímu.
Po menších i větších útrapách jsme nakonec ve zdraví dorazili do Fantasy parku a Kotě dokonce našlo svoje doklady! Abych pravdu řekla, tak od začátku jsem považovala celou výpravu za sebevražednou a zbytečnou. Takže o to víc mě potěšilo, že jsme nejeli tu štreku zbytečně. Dokonce fungovaly i ty bubínky, takže jsme si dali pár písniček bubnování a pár písniček na ITG. A pak už hurá na bus zpátky.
Cesta zpět snad byla ještě delší, než cesta tam. Ale i tu jsme zvládli a vyčerpaní jsme dorazili zpátky na Pragocon.
Ve dveřích jsme se potkali s Jarníkem, evidentně taky zrovna odněkud dorazil. Prý si byl doma zabalit a vysprchovat se, či co.
Ten večer jsme už jen chvíli hráli Guitar hero, trochu DDR a šli jsme spát. Byli jsme po celém dni docela unavení.

Sobota
Sobotní dopoledne bylo programově dost chudé. Já jsem se chtěla jít podívat na šperkový workshop, ale Lusi šla raději na další sushi workshop. A jít samotná jsem neměla náladu. Takže jsem proseděla několik hodin na židličce zíráním na lidi, co vytváří sushi a hrála jsem si s myšlenkou, že pojedu domů. Potom mi naštěstí došla trpělivost a vytáhla jsem Kotě na kešky.
Nedaleko byl Břevnovský klášter s nádherným okolím. Ulovili jsme pár keší a navíc jsme se nádherně prošli. Udělala jsem dobře, že jsem nezůstala na tom workshopu.
Cestou zpět jsme se stavili na pořádné jídlo a vrátili jsme se akorát na konec přednášky o reiki. Je škoda, že jsem ji neviděla celou. Ale ve srovnání s tou svíčkovou bohužel prohrála na plné čáře ^^
Zjistili jsme, že Hintzuova přednáška je o hodinu později, než jsme mysleli, tak jsme se zastavili na Trillově tajné debatě o strašlivých věcech. Určitě tam padly zajímavé nápady. Jen prostě nejsem v pozici, kdy bych se budování toho nápadu mohla účastnit.
Hintzuova přednáška začínala se zpožděním čtvrt hodiny, protože v té místnosti běželo nějaké šílene korejské pseudo shounen-ai dorama a fakt to bylo zlo. Myslím, že kdyby to vypli před koncem, že to ani nikomu vadit nebude.
Každopádně Hintzuova přednáška byla zajímavá, poutavá, zábavná a celkem jsem si ji užila.
Hintzu tam byl bohužel jen na tu přednášku, hned po ní jel zpátky do Brna. Chill ho jela vyprovodit na nádraží a potom se zase vrátila.
My jsme mezi tím polehávali v naší soukromé třídě, byli jsme u DDR, později u PIU a celkově jsme zažívali klidný podvečer.
V osm hodin se konala fireshow a ukázka břišních tanců. Obojí se moc povedlo. Stála jsem v první řadě, takže jsem konečně i dobře viděla ^^
Po fireshow se s námi rozloučili Jarník a Lusi, v neděli už měli jiný program a museli se na něj připravit. Naše zbylá opuštěná trojice se tedy vydala do tělocvičny, kde měl probíhat ples.
Moc účastníků nebylo, ale celkově ten večer neměl chybu a pro mě byl určitě nejpovedenější z celého Pragoconu. Vyblbla jsem se na několik dnů dopředu. Navíc jsem poznala další nové lidi, popovídala jsem si s Trinem a Sniperem. Prostě jak říkám, nemělo to chybu.
Někdy kolem druhé se Sniper rozhodl to zabalit, takže jsme si řekli, že je ten pravý čas jít spát.

Neděle
Nedělní dopoledne probíhalo převážně pracovně. S Kotětem jsme nejdřív poklidili v naší třídě a potom jsme se přesunuli do DDR místnosti. Tam jsme chvílemi skákali, chvílemi posedávali a povídali si.
Po oficiálním ukončení jsme se vrátili zpět a pomohli jsme dát celou místnost do původního stavu. Nebyli jsme sami dva, pomáhalo více lidí. Asi během hodinky byla třída jako ze škatulky - až na tu podlahu. Někdy během té doby odjížděla Chill.
Celá naše uklízecí parta se potom vydala na MHD a tak různě jsme se v tramvaji rozpojili. My s Kotětem jsme špatně pochopili jejich dobře míněné rady, jak se dostat na Hlavní nádraží, takže jsme jednu stanici přejeli, ale hned na další bylo taky přestup na metro. Zvládli jsme to i tak naprosto vzorně a myslím si, že jsme si ani moc nezajeli oproti tomu, co nám radili oni.

Jak tedy celou akci shrnout? Keškovací části neměly chybu, ty jsem si užila do poslední kapky, DDR části byly super, ples byl úžasný. A zbytek? Na tom by chtělo zapracovat ^^
Fotky jsou jako vždy k nalezení tady

Drobná reklama

Nejspíš už to stejně všichni víte, ale co kdyby se přece jen někdo našel... Že jsem se podílela na vývoji jedné visual novely, to už žádným tajemstvím není.
A teď můžu hrdě oznámit, že se povedlo vše ke spokojenosti (snad) všech členů týmu dokončit a vy si ji můžete zahrát. Pokud budete chtít. Nečekejte žádné zázraky, přece jen visual novely mají oproti jiným druhům her docela omezené možnosti a spousta lidí je ani za plnohodnotné hry nepovažuje.
Byla to pořádná fuška a zažila jsem si i několik probdělých nocí (ale není ověřené, že je na vině Heartbeat ;)). To mě (a snad ani ostatní členy týmu) neodradilo od dalšího dílu. Ale ne hned - až si trochu odpočineme. Taky musím napravit svoje překladatelské, školní a pracovní resty, kterých se za tu dobu pár nasbíralo. Počítám, že na scénáři k dalšímu dílu začnu pracovat v létě. Ale už teď ve mně bublají různé zajímavé nápady, tak možná to hodím na papír už dřív. První díl byl takový zkušební, druhý díl bude... ještě lepší. Máte se na co těšit - hlavně tedy na staré známé postavy, taky na nějaké nové, poutavý a trochu potrhlý příběh (záleží, jak moc se budu kontrolovat).
Ale dost lákání na další díl. Mrkněte se na blog hry a zahrajte si ten první ^^