Protože ho zajímám ? ^^

Kočky v tom mají jasno ^^

Pragocon 2008

Letošní první akce. Tam jsem nemohla chybět. Od doby, co jsem začala jezdit na cony, tak jich nebylo moc, na kterých bych chyběla ^^
Pragocon byl pro mě v mnoha ohledech jiný. Vyzkoušela jsem si spoustu nových věcí, potkala jsem mnoho nových lidí a taky pár starých známých. Doslova.

Pátek
Ten den jsem měla ještě jinou akci. Pracovní. Takže jsem do Prahy přijela už v deset ráno firemním autobusem.

Firemní akce skončila o čtvrt na čtyři. Měla končit ve tři. Venku už na mě čekal přítel. S ostatními jsme se měli sejít na nádraží. Dorazili jsme jako poslední. Nevím, jak je to možně, že vždy dorazím jako poslední ^^
S našim příchodem jsme tedy byli kompletní. Objevili se dokonce i dva nováčci - Alexandra a její kámoška Alena.
Na místo jsme trefili hned napoprvé jen díky Lusi, která je z Prahy a vedla nás ^^ Z MHD jsme vystoupili přímo před školou, kde se akce konala.
Prvním problémem bylo, jak najít místo na spaní. Měli jsme spát v tělocvičně, ale nikde jsme ji nemohli najít. Podařilo se nám to až po dvaceti minutách zoufalého bloumání po škole. Byla skoro až ve sklepě!

Ale stejně jsme přišli pozdě. Už byla přecpaná k prasknutí. Museli jsme si udělat místo násilím ^^ Oblékla jsem si svoje tričko s Kirou, které už je skoro synonymum k "tričko na skákání DDR". To byl taky náš další quest. Najít DDR. Ale nebyl nijak těžký. Stačilo následovat šipky na zdech ^^
No... taky jsem chtěla vidět nějaké přednášky. Třeba tu o Komerci v anime od Akiko. No a pak taky tu o lolita módě od Clover. Ta byla recyklovaná z FF. Ale dancepad má tu vlastnost, že lidem mění jejich základní pohled na svět. Tak dobře... můj pohled na svět ^^ Prostě jsem se rozhodla, že na ně nepůjdu. A co jsem slyšela, tak jsem nejspíš udělala dobře.
Akiko prý opět obecenstvo oblažila svými názory na věci, které nepotřebovali vědět a Cloveřiny znalosti ohledně lolita módy prý byly stejně pochybné jako v létě.

Lusi a Kotě mě přemluvili k účasti na ITG turnaji - střední obtížnost. Bylo nás tam pár a několik z nich to vzdali už v prvním kole. Zbytek z nás byli členové manga-fan a hosté ^^ Můj měsíc bez DDR se podepsal na mém výkonu. Hrála jsem fakt špatně. Třetí bylo Kotě, druhá Ještěrka a první Lusi. Gratuluju!
Po zbytek dne jsme neopustili DDR. Vyhodili nás až orgové. Chtěli jít domů a museli schovat pady.
Ledman, Saša a Alena se od nás odtrhli už na začátku. DDR je moc nezajímalo. Lusi pak odešla taky domů. Takže jsme nakonec zůstali jen tři.
Taky jsme plánovali, že půjdeme spát, ale... i přesto, že byly dvě ráno, tak lidi měli spoustu energie a pletli si spací místnost s kecacím kroužkem. A zase tak unavení, aby jsme v tom rámusu usnuli, jsme nebyli. Já a Kotě jsme se zvedli a šli jsme hledat lepší místo na spaní. Našli jsme jednu moc pěknou chodbu a přestěhovali se tam.

Bylo tam ideální přítmí, ale blbé bylo, že chodbami se rozléhal sebemenší zvuk, takže ve výsledku jsme si vůbec nepomohli. Kromě kotěte, to usnulo hned. Já a Aredhel jsme se přestěhovali zpět do tělocvičny. Už tam byla tma a přijatelné ticho. Kromě toho kecacího kroužku, no.

Sobota
Ráno jsem byla hrozně unavená. Moc jsem se nevyspala. Jak bych taky mohla... Ale nebyla jsem sama. Třeba ledman vypadal jako zombie ^^

Chtěli jsme si koupit maté, jenže bylo zavřeno. I když psali, že tam jsou nonstop -__-
Když konečně otevřeli, tak se udělala dlouhá fronta. Museli jsme čekat opravdu dlouho. Bylo to únavné a nudné. Ale na konci té ošklivé fronty mě čekalo vytoužené maté.
Kvůli tomu čekání jsme nestihli soutěž Miluj svého záporáka, chtěli jsme se účastnit jako soutěžící. Co můžu srovnávat s FF, bylo to stejné. Dokonce i někteří soutěžící.
Potom jsme si vyhlédli přednášku o japonské literatuře od Shinobi. Měli jsme hlad, ale nalákalo nás zajímavé téma. Po deseti minutách jsme usoudili, že ta fronta ráno před bufetem byla vlastně docela zábavná, a že bysme si tam mohli jít stoupnout znovu. Shinobi měla k přednášení velmi osobitý přístup. Chrlila na nás bez vysvětlení velké množství pojmů a čísel, stále říkala "bylo to moc pěkné". Taky neměla prezentaci ani obrázky. Škoda, téma bylo zajímavé.


Fronta před bufetem byla skoro nekonečná. A taky toho kyslíku tam bylo pomálu. Opravdu milé čekání. Ale díky tomu jsem se tam potkala se starým kamarádem ze střední. Neviděla jsem ho snad sto let! Opravdu moc milé překvapení. Snad se zase brzo někde potkáme.

Mezitím dorazila i Mamuša. A přivezla sushi! Moje první sushi v životě. Bylo super! Díky moc!
Po obědě skládajícího se ze sushi a maté jsme chtěli jít na další přednášku. Měli jsme to v plánu, ale... kolem prošla taková moc milá slečna a nesla obrovského kocoura. Kawaii! Kocourek byl oficiálním maskotem Andoru a slečna nás zvala na jejich divadlo. Ale bohužel jsme slíbili, že v té době budeme někde jinde. Po dvaceti minutách jsme ji konečně nechali jít a zamířili jsme na Hintzuovu přednášku.

Přišli jsme sice dřív, ale všechny židle už byly obsazené. Museli jsme stát. Ale mělo být hůř. Přednáška se jmenovala "Ty jsi to neviděl? Jak můžeš žit?!" Každý měl nějaká očekávání, ale... asi se dost lišily od reality. Chtěla bych říct, že to byla ta nejlepší přednáška z celého PGC, ale viděla jsem jen tři a z toho dvě byly Hintzuovy ^^. Každopádně přednáška byla zajímavá, zábavná, poučná, atd, atd. Hintzu mluvil o tom, co dělá kult kultem. Občas jsem měla problém ho slyšet, ale to se dalo čekat při tak velkém množství lidí.

A pak? Přece BEMANI sekce! Mělo se hrát Para Para Paradise. Vždycky jsem si to chtěla zkusit. Teda... od té doby, co jsem zjistila, že něco takového existuje ^^
Je to skvělá zábava. Možná lepší než DDR ^^ Nezdá se to, že pět senzorů ve tvaru růžové kytky přinesou člověku tolik zábavy. Šlo mi to o dost líp než Beatmania, ale přesto vidím ještě spoustu prostoru ke zlepšování ^^;

Ani jsme nechtěli odejít, ale slíbili jsme účast v soutěži Faito faito. Soutěžící ale byli losovaní. Od nás byl vylosovaný Ondra, takže jsme zůstali a fandili jsme. Proti sobě soutěžil tým cosplayerů a těch, co cosplay neměli. Soutěžili v mnoha disciplínách jako třeba kreslení, pantomima, nebo urážení/obhajování anime, které ani jeden ze soutěžících neznal.
A po téhle soutěži opět Hintzu. Tentokrát s Trpaslíkem mluvili o nových anime minulého roku. Díky nim vím, kterým anime je lépe se vyhnout.

Taky zde bylo pěkně nacpáno. Museli jsme si sednout úplně před stůl. Ale někteří lidé museli stát až v chodbě. Chudáci.
Po přednášce jsme utíkali zpět na PPP. Naše nová závislost ^^ Měli jsme štěstí, protože v té samé místnosti hráli lidi Soul calibur a nás si nikdo moc nevšímal.
Ale museli jsme opět odejít. Bylo vyhlášení soutěže Faito faito. Taky jsme probírali, kde složíme hlavu tuto noc. Do tělocvičny se nechtělo nikomu. Naštěstí nás zaslechl jeden org a dovolil nám spát v jednom z promítacích sálů. S nadšením jsme jeho nabídku přijali.

Před spaním jsme shlédli pár dílů Kaze no Yojinbo. Líbilo se mi to. Asi se mrknu na celé anime. Taky jsme měli menší hádku ohledně Dokuro-chan. Aredhel tvrdil, že žádná druhá série neexistuje. Tak jsme mu ji šli ukázat, zrovna se promítala.
Viděli jsme dva díly. První série nabízela spoustu krve, fanservisu, ecchi a nějaký ten příběh. Druhá série nabízí to samé. Kromě příběhu ^^
Aredhel tedy uvěřil a odešel spát. My jsme ještě viděli jeden díl Potemayo. Divné anime. Je to čisté (a moc roztomilé) zlo. Byli jsme ospalí a další díl bysme asi psychicky neunesli. Ale shodli jsme se, že by mohlo být zajímavé se na to někdy ve skupině dodívat ^^ Vrátili jsme se tedy do naší spací místnosti. Lusi hned usnula a já a Kotě jsme si ještě z mobilu vlezli pokecat na IRC. Ne spolu - samozřejmě. Ale byla to jen chvilka, potom jsme usnuli i my.

Neděle
Vzbudil nás Sety, když začal pouštět X movie. Nijak zvlášť mě to nezaujalo. Na můj vkus moc divných bišíků. A divný bišíky nemusím ^^

Během promítání jsme si tedy potichu sbalili a vydali jsme se na oficiální zakončení. Ještě jsme si s Lusi skočili na záchod a cestou jsme potkali skupinku lidí z otakulandu. Zrovna odcházeli. Chvilku jsme pokecali a taky jsme mezi nimi našli Ledmana. Nebyl s námi celou dobu ^^;
Zakončení trvalo asi tak minutu. Ale aspoň jsme mohli orgům zatleskat za jejich snahu a úsilí připravit pro nás tak skvělou akci. Hlavně BEMANI sekce byla úžasná ^^
Po zakončení jsme se vydali směr MHD a potom na vlak a zpátky domů.

Co říct dalšího? Akce byla opravdu povedená, užila jsem si každou minutu. Jsem ráda, že jsem konečně osobně potkala S'Tsung a mohla jsem si s ní zahrát DDR. Tak trochu se mi splnil sen. XD "Její" sekce se mi líbila nejvíc a strávila jsem tam nejvíc času. Taky jsem díky ní poznala spoustu nových her.


Všeobecnou organizaci ale už tolik chválit nemůžu. Pár námitek bych k ní měla. Hodně pokulhávalo značení. Po škole pořád bloudila spousta lidí. Taky třeba mapka by se hodila. Některé místnosti byly těžko k nalezení. Jediné, co bylo dobře značené, bylo DDR. Šipky na zdech nešly přehlédnout ^^ No další výhrady bych měla k dívčím záchodům. Proč si orgové mysleli, že holkám budou stačit v celé budově jedny WC? Kluci měli otevřené záchody na každém patře. Umíte si asi představit, jak to u nás na WC vypadalo. Fakt nechutně. No a v neposlední řadě místa na spaní. Copak netušili, kolik lidí přijde? Já myslím, že jo. Taky někoho mohlo napadnout, že jedna tělocvična stačit nebude. My jsme dorazili v pátek odpoledne a už tehdy bylo velmi těžké si najít nějaký kousek místa. Co lidi, kteří dorazili později? Viděla jsem je spát na hodně zvláštních místech - po chodbách, na schodech, v jídelně.

Ale i přes tyto mouchy si myslím, že orgové odvedli pořádný kus práce a za to jím patří můj dík.

Fotky jsem si vypůjčila od Lusi, Molíka and urzu7.